Čtyři přání
Čtyři přání
D G
1. Příběh, který právě teď chystám se vám vyprávět,
A D
trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští.
Hmi Emi
Čtyři bratři na poušti dali stařečkovi pít
A D
a on jim řek, že jim vyplní tři přání.
2. Nejdřív nejstarší si přál: „Dej mi zámek, ať jsem král.“
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
A co přál si nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.
3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář.
A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.
4. Potom přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář.
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít,
a v pohádkách jsou jen tři přání.
5. Možná, že zdá se vám teď zas, že příběh dávno smazal čas,
svět se stále otáčí a tři přání nestačí.
Kdo to říkal? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší,
když šel kolem za čtvrtým přáním.
